Tyto stránky byly vytvořeny občany Lodenice ve volném čase z vlastních zdrojů, bez jakékoliv finanční podpory.

"SPOLEČNĚ"

Bojujme proti větrníkům v naší obci SPOLEČNĚ!
Vážení sousedé!
právě jste vstoupili do prostoru kde se můžeme svobodně a bez limitů facilitátorů a vlivu manipulátorů vyjádřit k plánované výstavbě větrných elektráren v našem katastru. Na tomto webu Vám chceme přinést i jiné informace, než které jsou v zájmu investorů a energetických gigantů. Myslíme si, že je fér zmínit i B, když se říká především A.
Na úvod chci říct jednu zásadní věc: nejsme proti obnovitelným zdrojům energie. Jsme pro zelenou energii, pokud je využívána tam, kde to dává smysl – ekologicky, technicky i společensky.
Tak jako nestavíme solární elektrárny v místech, kde je půl roku polární noc, tak jako nevysazujeme lesy uprostřed pouští nebo nepřeměňujeme louku ve středu Evropy na přístav, nepěstujeme na Kladensku banány, tak ani větrné elektrárny nemají patřit tam, kde by svou přítomností nenávratně a nesmyslně poškodily přírodu, krajinu i mezilidské vztahy, které už teď jsou mnohdy napjaté.
"Z práce a ruchu velkoměsta do klidu a míru..."
CHKO? Jen přírodní park? A co přírodní rezervace?
Výstavba obřích větrných elektráren v těsné blízkosti přírodního parku Džbán a přírodní rezervace Louky v oboře Libeň představuje zásah do krajiny, která si zaslouží ochranu, ne exploataci*.
* vykořisťování, bezohledné využití
Tyto oblasti mají vysokou přírodní i estetickou hodnotu. Chodíme tam na procházky, učíme tam děti znát přírodu, vnímáme je jako naši součást. Věže vysoké přes 200 metrů budou nejen vizuálně rušivé, ale také doprovázené světelným a hlukovým smogem. To, co dnes vnímáme jako klidné, přírodní a místně typické, bude navždy poznamenáno průmyslovou siluetou.
Neprodávejte, nepronajímejte svou cennou ornou půdu projektu, který ji nenávratně poškodí. Výstavba každé věže znamená stovky tun betonu pod povrchem, kilometry kabeláže, trvalé zhutnění ornice, přístupové cesty, těžkou techniku. Ochranné pásmo. Zábor půdy pro jednu větrnou elektrárnu je přibližně 2 000 m². Každá elektrárna je zasazena do železobetonové základny vytvořené až z 1500 tun betonu a 50 tun kovu. Firmy nabízejí po skončení aktivity elektrárny odstranit jen metrovou vrstvu železobetonu a zbytek pokrýt hlínou.
To už není orná půda, to je industriální zóna – a přeměna je nevratná. Vyměníme kus naší krajiny za peníze, které rychle zmizí, ale důsledky zůstanou po desítky let.
"Dědictví."
Fauna

ČSO – Česká společnost ornitologická uvádí, že špatně umístěné větrníky (např. v migračních koridorech nebo poblíž hnízdišť) představují významné riziko pro chráněné druhy.
Migrační trasy
Možná nemáme v krajině čápa černého nebo orla mořského. Přesto si ptáci, kteří našli domov v blízkosti Lodenického rybníka zaslouží, abychom jejich hnízdiště a útočiště chránili a bránili. Není na jaře krásnější pohled, než pohled na začínající život: hejno malých kachniček, husiček a lysek, rodina labutí, nutrie, ti všichni, kteří si vybrali k životu zrovna náš kousek klidné a bezpečné přírody. Větrné parky mohou způsobit vyhýbání se celému území (tzv. habitat displacement), i když nedochází k přímým úhynům, zvláště u menších tažných druhů.
Kolize s lopatkami
Ptáci se mohou srazit s rotujícími lopatkami, zejména dravci (např. poštolky, káňata, orli), kteří sledují kořist a méně sledují překážky. Pod větrníky se přemnožují hlodavci.
Kritický problém
Netopýři jsou extrémně citliví na změny tlaku vzduchu kolem rotujících lopatek – dochází k vnitřnímu krvácení (barotrauma) i bez přímé kolize.
Paradox
I přesto, že ptáci mohou změnit migrační trasu. Lopaty větrných elektráren přitahují hmyz kvůli změnám teploty, vlhkosti a statickému náboji. To přitahuje drobné ptactvo a netopýry, čímž se zvyšuje riziko jejich úhynu.


Mezilidské vztahy
K jakému vyhrocení by došlo (nejen v rámci obce, ale i ze stran sousedních katastrů, kde nemají možnost zasahovat do našeho rozhodování, přestože se VTE plánují stavět na samých hranicích katastru? Už dnes vidíme, jak JEN tento záměr rozděluje naši obec. Lidé, kteří si dřív potřásali rukou, dnes stojí na opačných stranách názorového spektra. Napětí roste i mezi sousedními obcemi, které budou také zasaženy – a to často bez možnosti spolurozhodovat.
Prosím, zejména ty z vás, kteří zatím podporujete výstavbu, zvažte, jestli je toto prostředí, ve kterém chceme žít – rozdělení, podezíravost, neklid.
"Neber úplatky, nebo se z toho zblázníš!"

Ekonomika. Pro peníze všechno?
Ano, slyšeli jsme sliby o přínosu do obecního rozpočtu i jednotlivcům. Ale ptám se: Za jakou cenu? Výroba elektřiny z větru je přerušovaná – když nefouká, turbína stojí, ale my stále odebíráme elektřinu. Odkud? Ze stabilních zdrojů – často z uhlí nebo plynu, v budoucnu možná z jádra. A to za vyšší cenu. Jakto? Jakmile klesne odběr z uhelné elektrárny a nebudeme spotřebovávat tzv. rezervované zdroje, všem nám stoupnou tarify. Ti, kdo mají solární panely asi tuší.
Navíc – jak všichni víme – na faktuře za elektřinu není jen samotná elektřina. Je tam celá řada dalších položek: poplatky za distribuci, podporu obnovitelných zdrojů, systémové služby. A tak ani větrník za humny nezaručí, že budeme platit méně – spíš naopak.
A co se týče příjmů do rozpočtu obce – je fér připomenout, že existují i jiné, dlouhodobě udržitelné způsoby, jak rozpočet posílit. Obec už dnes pracuje na rozvojových projektech – plánuje se školka, výstavba rodinných domů, prodej stavebních parcel. S tím přijdou noví obyvatelé, a tedy i vyšší příspěvek od státu podle počtu trvale hlášených občanů. To je růst, který vychází z přirozeného rozvoje obce – ne z rizikového obchodu s energetickým gigantem.
Naopak – pokud tu bude stát větrný park, je pravděpodobnější spíš opak. Ztráta estetické hodnoty krajiny, zvýšený hluk, světelný smog – to nejsou lákadla pro nové rodiny.
Ano, nemáme v obci třeba chodníky, ale obávám se, že cena, kterou bychom za ně prostřednictvím větrných elektráren zaplatili, je příliš vysoká. A upřímně – domnívám se, že většina obyvatel by se po takových chodnících ani nechtěla procházet.
Opravdu je tento veřejně nabízený úplatek to, co naruší všechny uvedené a zmíněné hodnoty?
Chceme zanechat našim potomkům opravdové dědictví, které vidíme v zachování původní krajiny, v zachování klidu a míru.
A co děti? Mají si kde hrát?
Opravdu ne všichni tráví volný čas u obrazovek a na trampolínách v bezpečí své zahrádky. Učíme naše děti poznávat přírodu a blízké okolí už malička. V zimě chodíme sjíždět blízké kopce na sáňkách a bobech. TJ Sokol Lodenice taktéž již tradičně každoročně pořádá krmení zvířátek. Na podzim hledáme v blízkých lesích houby a taktéž využíváme lesní stezky na Drnek do kavárny Barchee´´'s. V létě chodíme na místní kopečky a na posedy pozorovat srnky, zajíce, dravce. Učíme děti poznávat stromy a květenu.
NEchceme se bát o naše životy a zdraví.
Klikněte na obrázek. I takové věci se mohou dít.
